Jdi na obsah Jdi na menu
 


Texty - Katika Zeroes

ptakvkleci.jpg

  Ptáci v kleci

Převaluju ten pocit ve svých ústech.

Pokouším se rozhodnout, zda vyplivnout nebo spolknout.

Měl bych se otočit za tím pohoršeným výkřikem?

Měl bych snad vysvětlovat své rozhodnutí?

Seškrabuju ty nápisy krvavýma prstama ze zdi.

A schovávám je do připravených dlaní.

Nemít ve svých rukách nůž, nerozhodnul bych se.

Zabíjím ptáky v kleci, protože oni mají tu schopnost.

Zabíjím ptáky v kleci.

Zabíjím, protože závidím.

 

 

 

Na kytaru: ------  v této poloze začíná vybrnkáním, potom tak, že místo "5" na Géčku je "7"

                   ------

                   ----5-

                   ----7-

                   ----0-

                   -------

Akordy: Ami D Ami D (několikrát) C D Ami (D může, nemusí) (spit it out or swallow) i refrén

 .....................................................................................................................

Co se tak nějak rýmuje, je i v reálu česky... co ne, to jsou starší texty, co se hrajou v anglickém znění bez titulků.. 

 .....................................................................................................................

Nechtěla

Nech těla dělat to tak jak jsou.

Jen se podívej, jak leží a dělí dvěma.

Tak mě pohlaď a svlíkni, rád zaplatím.

Tak mě pohledem svlíkni!

Hlavně z čeho? Z cizího?

Hlavně z čeho. Cítí ho uvnitř a..

Zavře oči a sní svůj malý sen.

Co jí opustí, když letí, letí ven.

Dám ti do těla, cos nikdy nechtěla.

Nechtěla.

 

Ptáci na jihu Anglie

Mám úděl ptáka bez nohou, celej život nucenej, nucenej mávat křídly.

Mám pocit, že mi pomůžou, až budu někdy poslední, až nebudu mít svoje týdny.

Jestli se tohle podaří, tak budu šťastnej jako zítra.

Má mýdlová...bublinou chci být.

 

Tak si tak někdy připadám, jak stavební stroj bez šoféra, jako kostel bez lidí

Když prásknu hlavou do dveří, ucejtím jak mě bolej' záda.

Stejně nikdo nevěří.

Jestli se tohle podaří, tak budu šťastnej jako dítě.

Jako dítě.

 

Na kytaru: Gmi Gmi7sus4 xkrát - předehra / sloka: Gmi B F / ref1: Gmi B C ref2(bublinou..) : Gmi B F C

Zjara

Jen zjara začít a zasít a pohnojit.

Jen si to zkusit, pohladit a podojit.

Je v létě zalít a zabít a pokosit.

Úroda dobrá a city se nenosí.

Jen tak si na podzim vyjít a nahrabat,

        listí, je pocit a zima je studená.

 

Chlápek

Chlápek tam přišel, sednul si a povídá.

"Takhle se nesnídá, tak takhle se nesnídá.

Takhle se nežije a takhle se nezpívá.

Takhle se nevrátíš, nevrátíš zpátky k nám.

 

Tou cestou dlouhou, klikatou a bolavou.

Tak jako kameny a i ty ruce nad hlavou.

Jednou to ucejtíš a nikdy to neztratíš.

Nejdřív to uvidíš a o dost dřív to slyšíš."

 

Stál tam, kam už jsem jednou mířil, ale nevystřelil.

Smál se. Připadalo mi že na mě, ale nebylo to tak.

Zdá se mi, jestli mu neuvěříš jednou tě zabí'.

 

A pak se zvednul, zaplatil a odchází.

Vůbec ho nezajímám dostal mě do nesnází.

Že nikdy neuvidim, neuslyšim a jsem rád.

Stejně tě to nezajímá.

 

Město v mý hlavě

Město je v mý, mávnu a zmizí.

Město je v mý, šedivý, málo mě baví.

Hlídá si  mě během spaní.

Hlídá, dlouhou dlaní.

Co je to za osamělý oběd?

 

Rubíny

Když venku vítr fouká

a déšť se řekou valí.

Ty na mě z dálky koukáš

a já se ptám. No, máš se? 

Zda-li...

 

Líp, než já, než já se mám.

Já se mám, mám se líp.

A za to můžeš ty.

 

Když na mě vítr fouká

a déšť se řekou valí.

Ty pevná, stéblo mi dáš.

a já se ptám. No, máš se? 

Zda-li...

 

Líp, než já, než já se mám.

Já se mám, mám se líp.

A za to můžou rubíny.

 

Věci samozřejmý 

Jsou věci samozřejmý,

tak jako dávej, ale nechtěj nic chtít.

To jak je krásná, tak jí nezajímá, kdo jsem já.

 

Musíš jít hlavu sklonit přitom nahlas se smát.

Prachy mít na nic netlačit a nesmíš se bát.

Největší potupou je den, kdy i chlap trochu projeví strach.

 

Mý slzy tečou, ty jim nezabráníš a ani nechceš a připadaj' ti divný.

Jak mám věřit láska že lásku oplácí?

 

Předehra: vybrnkávání E5 A / pak akordy Emi A (s přimáčknutím o půltón na struně H) a zpět Emi

-----      -----   -----

-----      -----   -----

-----      -----   -----

-----2   ----0   ----0

-----2   ----4   ----2

-----0   ----5   ----2

ref: Emi A G A Emi A Emi

 

 

Dopis z fronty

Měl jsem takovou a bude jiná.

Měl jsem včelku a teď je líná.

Lítala, píchala, nikdy se neptala.

Kde sedim já? A co bylo dřív?

 

A co bylo dřív? A na co sme stáli?

Čekali. Smáli se. Ruce si drželi.

Pryč je to spojení. Sny padaj' z prdelí.

Na kterých seděli. Pod stromem. Kde ležel mír.

 

Jsem mladej. Mám zaplacený účty. A mám se dobře.

 

Ničemu nechápu. Nic už ne-ro-zu-mim.

Na malý zázraky v přírodě ne-vě-řim.

A dávám a nemám a nemám a stejně ti dám.

 

A láme a bolí a srdce mi puká.

A teče a hoří a zvedá se ruka.

Že bláhově dlaní zastaví letící šíp....

 

Pravdu máš na dlani, ať se ne otočí.

Ať se neobrátí k tobě zády.

Pravdu máš na dlani, ať se neotočí.

Ať se ti zas' vrátí. Ať se ti vrátí....... 

Celá písnička: G Ami 

Osud/Destiny

Pro mě pokladem být. nechat ty fotky a utýct' pryč.

Nechat to tak jak je, stát. Nechat to tak, jak je stát.

Tak, jak je stát.

 

Zvuk stepujících bot, byl dusot pokladem mým.

Tak takhle zní útěk!? Tak takhle zní útěk.

 

U stejných stolů seděli. Příběhy jsme si říkali. A nikdo nevěděl.

Co tím chci říct. Co tím chci říct!?

 

Změnil se čas. Mění se den. Mění se hlas. Mám. (G#5)

Tmu bolavou. Tmu nad hlavou.

Ta tma se blíží a nutí mě nestůj a tancuj.

Nestůj a tancuj.

 

Někdy láká nás to vzít. 

 

A5 F5 (jen na spodní část struny GHE) / když se zpívá (we climbed v CSverzi .mám.) je G#5/ Někdy láká nás to vzít je to souhra tří nástrojů, nevím jak jednoduše zapsat, ale dá se to odposlechnout 

Uklidňující

Jsou místa, kde cesty nikdy nekončí,

  kde ruka položená na rameno netíží.

Jsou místa, kde tma přichází ve správnou chvíli,

  a slunce zná svojí roli.

Tak tam se snažím doběhnout, uvidět tu věž a opřít se o ní.

Sloka: C F C Ref: C (v poloze "3,5,5" hraje se jen přesstisklé struny), pak se z polohy "5" sníží na "4" a pak F a C

 

Neděle ráno / Sunday morning

Přemýšlím o těch věcech a nic mě nanapadá.

Šedá s trochou bílé.

Nahoru, až tam, kde dolů je hluboko.

Havrani krouží v rytmu "Money".

Teď si sedli. Asi přemýšlejí o těch věcech.

Ale nemohou na nic přijít.

 

Je klid. Větve se pod nimi kývají. 

Padá sníh a na mě doléhá z dálky nostalgie.

Je neděle ráno a je mi zle. 

 

Havrani padají k zemi, stromy padají přes ně.

A jen já jediný stoupám a jsem dost silný,

  abych mohl otevřít dveře a rozseknout ten den obědem.

Havrani padají k zemi, stromy padají přes ně.

 

Ten kečup, tak červený, jako krev toho dne.

Už do mě buší odpoledne a já nechci! 

Nechci ten večer, kdy zas budu muset myslet na ty věci.

Havrani padají k zemi, stromy padají přes ně.

 

Předehra a sloka: není jednoduché to zapsat. Ref: C5 D5

 

 

Romantic Suicide / Rain Against The Machine 

Motto:

   Všechno, co skutečně potřebujeme, si můžeme celkem levně koupit.

    Jen zbytečnosti jsou drahé. A opravdu krásné věci se neprodávají vůbec.

   Kdykoliv můžeme hledět na východ či západ slunce.

   Na oblaka plující po obloze. Na květiny u cesty.

   Také do síně noci, osvětlené pravými hvězdami, se žádné vstupné neplatí. Axel Munthe

 

Jen ta jediná noc všechno ukončí.

Jen ten jediný den a všechno může začít znovu.

Stejně jako síň noci, ovětlená pravými hvězdami.

Stejně jako květiny u cest, které nikam nevedou.

Po kterých jsi chodil rád.

 

Všechno se to odráží v mých modrých očích. 

Cítím se tím býti více ženou.

Nerad s někým válčím.

 

Nepokouším se urážet tvůj nudný vesmír,

   stejně tak nekonečný, jako ten jediný bod,

     na který se teď snažím ukázat.

 

Doufám, že všechny moje slzy se rozlijí do mých žil.

A slibuji, že pro sebe si nenechám ani jedinou.

 

Cesty, které nikam nevedou.

 

---- x základní poloha předehry i sloky

---- x
---- 4 ---- 2 ---- 0 ----- 2   ((0))
---- 2
---- 3
---- x 
: hraje se tak, že: ťukám 4x, pak 3x, pak 3x a 3x... naposledy končím viz dvojitá závorka vlastně Emi 
 

---- 0   : : 0 : 0   Druhá polovina začíná tímto držením/předehra (E5 "7,9,9")

---- 0   : : 0 : 0
---- 9   : : 9 : 9
---- 9   : : 7 : 7
---- 7   : : 7 : 7 
---- 0   : : 0 : 8
   Hraje se tak, že: přejedu všechny struny dolů, pak ještě krátce dolů a při pohybu rukou nahoru odmáčknu prsteníček z plohy "9" na "7". Ihned při pohybu dolů přimáčknu ukazováčkem strunu E v poloze "8".
   Pravá ruka hraje vlastně takto: V daném tempu bych stihnul máchnout rukou tam a zpět 8x. Ale první "přejetí strun" nechám znít v délce dvou máchanců, a pak (logicky vyplývá z máchání nahoru dolu) pokračuji 6x dolů a nahoru. Zní to: Tam ta da da da da da :)
   Ref druhé půlky je: E5 G5 A5 - G5 A5 C5 / chcete-li Emi G A - G A C / ...zpátky k předehře/mezihře
   Konec je kombinace několika drobností, ale jeden člověk to může zahrát tak, že pravou rukou máchá jako při Smells like Teen Spirit (navíc podle zpěvu nějak i jinak, hlavně na krev) a k tomu se levou hraje ta předehra, jen zkresleně.
   Celý další doprovod je stejně jako v mnoha dalších našich písničkách závislý na tom, jak v té chvíli padne do úst text. Podle toho máchám rukou a ostatní se snaží máchání napodobit. Uff.   

 

.......kaminksůn......